Zajímavosti

Známá Guinessova kniha rekordů uvádí nejrozmanitější nej- ze všech oblastí lidské činnosti. Lidská zvídavost touží vědět co je největší, nejdelší, nejhlubší, nejstarší apod. Ukažme si, jaká nej- najdeme v našem městě. 

Nejstarší geologický útvar Kralup

Nejstarší geologický útvar Kralup patří do éry starohorní (proterozoické), která je od nás vzdálena 570 až 1800 miliomů let. Proterozoikum se táhne od Prahy ke Kralupům (skály podél trati), v Kralupech samotných se však noří pod mladší karbonské a křídové uloženiny. Vystupuje na povrch na několika místech u Minic, např. u minického hradiště a u kladenské silnice. Minická skála u kladenské silnice proti údolí "Rusavky," tvořená svrchnoproterozoickými bazickými vyvřelinami, je od roku 1986 státem chráněnou přírodní památkou. Nejstarší paleontologický nález nesoucí název Kralup, patří diluviálnímu štíru, jehož otisk nalezl v Kralupech profesor Antonín Frič (1832 - 1913). Jeho vědecký název je Isobuthus Kralupensis.

Nejstarší prehistorická památka

Nejstarší prehistorická památka na osídlení kralupského prostoru je ze 4. tisíletí před Kristem, tedy stará 6000 let. Je to krásná zdobená nádoba patřící do kultury vypíchané keramiky z mladší doby kamenné-neolitu. Výzdoba je provedena řadou vpichů pomocí kostěnných kolků. Je uvedena v knize známého archeologa A. Stockého "Čechy v době kamenné." Drobnější keramika (střepy) jsou však ještě staršího data.

Nejstarší historická památka 

Nejstarší historickou památkou je zápis o vsi Kralupy z roku 1253, kdy Václav I. věnoval ves Kralupy nově ustanovenému Řádu křižovníků s červenou hvězdou. Tomuto řádu patřily Kralupy s několika krátšími přestávkami až do roku 1848. Tato církevní vrchnost měla své kanceláře na Tursku, kam chodili pro příkazy kralupští poddaní. Cesta z kralupské návsi na Tursko přes Hrombabu se zachovala dodnes. Je to ulice Na Horkách v Podháji a dále úvozová cesta k Nehošti. Mnohem starší zakládací listina kláštera břevnovského, podepsaná knížetem Boleslavem II., se zmiňuje o Kralupech již v roce 993. O její pravosti však nepanuje jistota.

Nejstarší církevní památka 

Nejstarší církevní památkou je zřejmě kostel sv. Jakuba Většího v Minicích. Dochovaný písemný záznam o tomto původně gotickém kostelíku je z roku 1352. Kostel je však starší, jak prokázaly poslední výzkumy. Jako každá středověká stavba byl několikrát přestavěn, a každá přestavba mu vtiskla jiný ráz. Poslední úprava z roku 1888 je neorenesanční. V současné době se nachází po několika nákladných opravách a je v provozu.

Nejstarší pamětní deska 

V Kralupech je několik pamětních desek, které připomínají památné události nebo význačné osobnosti. Nejstarší pamětní deskou je zřejmě deska umístěná nad vchodem mikovického mlýna z roku 1691. Je téměř metr dlouhá a čtyřicet centimetrů široká. Nápis na ní hlásá, že budova mlýna byla postavena v roce 1691 za vlády Filipa Viléma falckraběte z Neuburgu.

Nejstarší obytná budova

Nejstarší obytnou budovou bude pravděpodobně Jodlův dům. Nachází se vedle budovy Městské knihovny. Pamětní deska na barokním štítu hlásá, že se zde narodil 28. ledna 1791 žák Dobrovského prof. Jan Křest. Jodl Kralupský. Jodlové zde žili od 17. století. Dům má od roku 1771 čp. 16.

Nejstarší tovární budovy

Nejstarší tovární budovy jsou v prostoru kralupského lihovaru, hned proti dráze. Lihovar byl sice založen až v roce 1913, ale převzal budovy od dříve postavené chemické továrny Jana Jordána. Ta byla jako první průmyslový podnik Kralup postavena v roce 1857. Původní budovy z režného zdiva byly v blízkosti nádraží. V roce 2014 došlo k demolici těchto továren z důvodu havarijního stavu. 

Nejstarší vodárna

Nejstarší vodárna byla rovněž na území kralupského lihovaru. Byla z minulého století a připomíná středověký hrad. Sloužila původně "Rakouskému spolku pro lučební a hutní výrobu." Voda se do ní čerpala z vlastní studně. Byla přímo proti nádraží vedle bývalého továrního komínu.

Nejstarší kralupský kříž

Nejstarším kralupským křížem je křížek rychtáře Antonína Slabého, postavený na křižovatce pěti kralupských cest v roce 1809. Dnes je umístěný v blízkosti původní křižovatky polních cest proti pohřebnímu ústavu v ulici Generála Klapálka. Křížek byl nedávno restaurován.

Nejstarší socha

Nejstarší sochou je socha sv.Jana Nepomuckého u minického kostela. Socha stála původně v jihozápadním rohu hřbitova, který se rozkládal kolem kostela. Byla postavena vlastním nákladem minického faráře Josefa Karaysla v době kanonizace Jana Nepomuckého, tedy v roce 1729. Socha byla před několika lety podrobena rekonstrukci.  

Nejstarší strom

Nejstarší strom v Kralupech najdeme na na pravém břehu Vltavy "Na Strachově." Je to dub letní, jeho stáří se odhaduje na 350 let. Takto starých dubů je zde několik. Všechny jsou vyhlášeny památnými stromy, chráněnými státem. Další památný strom, tentokrát dub zimní, se nachází ve čtvrti Zeměchy, na okraji lesního porostu u rybníků.

Nejstarší obraz Kralup

Nejstarší obraz Kralup je z roku 1857. Autorem obrazu je Eduard Herold. Byl to patrně Němec, protože přímo na obrazu je napsáno "Moldauthal bei Kralup und Mühlhausen" a pod tím (Steikohlen und Kreideformation). Je to skutečně pohled na vltavské údolí s Kralupy a vzdálenou Nelahozevsí. Záběr na kralupské údolí je od jihu, pravděpodobně z minického kopce. Středem obrazu se vine násep s jednokolejnou drahou, která končí v tunelu. Nad drahou je zcela holý Hostibejk a dále pokračují skalní útvary k Nelahozevsi. To jsou ony kamenouhelné a křídové útvary, jak je uvedeno v závorce. V místě dnešního sídliště "Hůrka" se vypíná malá strmá hora, tedy hůrka.

Nejstarší fotografie Kralup

Nejstarší fotografie Kralup je z roku 1871. Byla pořízena ze skály na Hostibejku, z místa, kde je dnešní altán. Je na ni dobře patrný oblouk železniční trati (jednokolejné) směrem k Lobči. Podél dráhy již stojí ulice Jungmannova a Husova. Proti starému kralupskému nádraží je veliký objekt chemického závodu továrníka Jordána. V dálce na svahu Hrombaby se vine lesní cesta do polí a k Debrnu.

Nejstarší hrob

Nejstarší hrob na kralupském hřbitově je hrob č.1 v oddělení A, tedy u druhé křižovatky cest od vchodu. Na této křižovatce stával původně kovový kříž s tělem Krista. Do hrobu č. 1 byla uložena k věčnému spánku 5. září roku 1897 dvacetiosmiletá Amálie Haklová manželka zřízence dráhy z Lobče. Stalo se tak 21 dní po otevření kralupského hřbitova. Po čase byl však hrob vykoupen a jméno prvního dospělého pochovaného v Kralupech zde již není.

Nejstarší pomístní jméno

Nejstarším pomístním jménem vztahujícím se ke Kralupům, o kterém se zachoval písemný záznam, je název "Skalka" z roku 1407. V záznamu Křižovníků s červenou hvězdou, kterým ves Kralupy patřila, se vymezuje právo rybolovu na Vltavě, mezi řádem a Oldřichem z Hasenburka tak, že kralupští mohou lovit až ke Skalce nad níž stojí hruška a ve skále vytesaný kříž s hvězdou a naproti Skalce ke kameni se znakem Zajícovým. Skalka byla na jižní straně Kralup směrem k Chvatěrubům a při stavbě železnice byla odlámána.

Nejvyšší budova

Nejvyšší budovou je jistě kralupský kostel jehož věž je vysoká 63 metrů. Z jeho zvonice je za jasného dne překrásný rozhled na celé Podřipsko. Když byly pohřby vypravovány od kostela mohli zvoníci, kteří vyzváněli, sledovat pohřební průvod téměř až ke hřbitovu.  

Nejdelší kralupská ulice 

Nejdelší kralupskou ulicí je ulice Přemyslova. Začíná u Jarníkových schodů pod Hostibejkem a pokračuje podél jižní strany Hostibejku až k mikovické křižovatce, kde na ni navazuje ulice 28. října. Je málo známo, že domy po pravé straně ulice (pod Hostibejkem), patřily dříve k obci Lobeč. Po připojení Lobče ke Kralupům byly tyto domy přečíslovány. Kdysi poklidná a idylická ulice se studnami a pumpami na chodníku, je dnes hlavní výpadovou silnicí na Prahu, Kladno a Velvary se všemi negativními důsledky z hlediska hluku a kvality ovzduší.

Nejmenší kralupská ulice 

Nejmenší kralupskou ulicí je ulice Prokopova. Je přímo v centru města a je souběžná s ulicí Kaplířovou. Původně zde byly čtyři domy. Dva byly již zbořeny, a tak zůstal na jedné straně jeden dům č.p. 471, a na druhé straně bývalé buštěhradské nádraží. Oba domy patří dráze.

Nejteplejší léto 

Nejteplejším létem v Kralupech byl rok 1994. Během tohoto léta bylo napočítáno 27 tropických dní. Za tropický den se považuje den, ve kterém teplota překročí 30 oC. Maximální odpolední teplota byla v uvedeném roce v červenci, a sice 37 oC. V obchodech byly vyprodány všechny stolní ventilátory a na dráze došlo k takovému roztahování kolejí, že přednostové traťových distancí dostali oprávnění snížit rychlost vlakových souprav v odpoledních hodinách na 60 km/hod. Červencová teplotní maxima roku 1994 byly nejvyšší po 200 létech. 

Historie kralupského pohostinství

Od druhé poloviny 19. století, do konce první poloviny 20. století, tj. v období asi jednoho století, dochází v Kralupech k bouřlivému rozvoji průmyslu. Ten s sebou postupně přinášel velký příliv nových obyvatel, a tak s postupem doby stoupal i počet otevíraných hostinců.  Viz příloha tohoto příspěvku.