V době první zmínky o Lobečku (r. 1390) patřila tato obec proboštu svatovítské kapituly. V době husitských válek a později vesnice téměř zpustla. R. 1546 ji přikoupil k panství Nelahozeves Florián Gryspek z Gryspachu. K tomuto panství, od roku 1623 v majetku knížat z Lobkowicz, patřil Lobeček do roku 1848.
Na konci třicetileté války zde byl pouze 1 osazený statek, počátkem 18. stol. V obci stálo 7 chalup, krčma a obecní pastouška. Roku 1848 má Lobeček 25 domů a 210 obyvatel. Růst obce dále pokračoval, a tak např. roku 1910 zde stálo 130 domů pro 900 obyvatel. To už se Lobeček rozšířil ze svého centra u dnešní Vltavské ulice, podél nábřeží k přívozu v místech dnešního předmostí, přičemž byla roku 1916 vystavěna i místní škola (dnes mateřská školka). V této době zde ještě nebyl rozvinut průmysl, větším podnikem byla pouze První česká akciová továrna na dýhy až z roku 1921.
V roce 1919 byl Lobeček připojen, jako druhá čtvrť, k městu Kralupy n. Vltavou.
Velké změny se zde odehrály po otevření mostu roku 1928 a zejména na přelomu 50. a 60. let, kdy zde byla vybudována (1958-1963) továrna Kaučuk a potřebné zázemí pro její pracovníky.
Do katastru Lobečku patří ještě dvůr, ve středověku ves, Strachov. Od poloviny 16. století sdílel společné osudy s Lobečkem. Byl několikrát vypálen a zpustošen, vždy však znovu vystavěn. Po první pozemkové reformě, v roce 1924, se stal městským majetkem obhospodařovaným nájemci a po roce 1948 byl začleněn do státních statků.